Nový domov

Můj nový domov se nacházel v poměrně pěkné čtvrti, ve které se vyskytovaly jak menší bytové domy (maximálně 4 patra), tak daleko větší „paneláky“ podle mého odhadu asi tak 100 metrů vysoké. Naštěstí jsme zamířili právě do jednoho z těch menších domů, které již z venku vypadaly velmi pěkně a uvnitř snad ještě lépe. Dostal jsem pokoj, ve kterém kromě postele a skříně v podstatě nic nebylo, ale aspoň jsem si mohl lehnout a zapnout klimatizaci a trochu si odpočinout od toho ubíjejícího horka venku. Jak jsem již zmínil, byt vypadal hodně dobře, nábytek úplně jiný, než jsme zvyklý u nás v Evropě, tady zkrátka žádná IKEA není a jde to poznat. První nevýhodu čínského nábytku jsem poznal po pár minutách ležení na posteli – matrace, pokud se to tak dá nazvat, byla neskutečně tvrdá. Ano, to samé bylo již na hotelu, ale tam jsem byl tak unavený, že jsem si ani nevšiml. Ale v Číně je tohle asi normální. Kolem čtvrté odpoledne přišli rodiče spolupracovnice, u které jsem bydlel, a začali připravovat večeři, zanedlouho dorazil z práce i její manžel a zavolal mě k večeři. Každý měl svou misku s rýží a k tomu bylo na stole dalších 5 misek s různými čínskými jídly. Dostal jsem hůlky, které však neumím používat, po několika neúspěšných pokusech jsem dostal lžíci a vidličku. Poté, co jsme dojedli rýži, následovala ještě polévka. Jídlo bylo dobré, rozhodně se nedá srovnat s tím, čemu u nás říkáme „Čína“, bylo zkrátka jiné. Trochu nepříjemné pro mě bylo, že nikdo neuměl anglicky, takže jsem s obavami čekal, kdo vlastně je ta moje spolupracovnice a zda aspoň ona bude umět anglicky. Druhý den ráno se podávala snídaně a poprvé jsem uviděl „Rainbow“. Ne, že by venku pršelo a na obloze se objevila duha, ale tohle je překlad čínského jména spolupracovnice, u které bydlím. Spadl mi trochu kámen ze srdce, když jsem zjistil, že anglicky skutečně umí. Ale zpět ke snídani. Opět něco úplně jiného, než doma. Rýžová polévka, do toho na tvrdo uvařené vejce, k tomu knedlík a na zapití něco mezi mlékem a jogurtem. Rýžová polévka je ve skutečnosti jen rýže s vodou bez jakékoliv chuti a první den jsem z toho byl docela v šoku, ale po čase se na to dá zvyknout. Po snídani do auta a do práce, ale o tom zase příště…

Můj nový domov