Zajímavosti života v Číně

Během tří měsíců v Číně jsem si všiml spousty zajímavostí, klidně by se dalo říct kulturních rozdílů. Asi nemá cenu o každé zajímavosti psát samostatný článek, a tak se pokusím vše shrnout do jednoho.

Chaos na silnici
Do práce jsem jezdíval autem. Ne že bych přímo řídil, ale vždy mě někdo vezl a musím přiznat, že bych ani řídit nechtěl. Ačkoliv vozový park bychom Číně mohli závidět, jejich řidičské schopnosti v žádném případě. Obojí je dané tím, že auta se v Číně masově začala používat teprve nedávno, a tak to také na silnicích vypadá. Všichni mají poměrně moderní auta, ve výbavě se dává přednost komfortu nad bezpečností. Vypadá to, že žádná jasná pravidla neexistují a styl řízení je značně kreativní. Rozhodně platí, že větší auto má přednost, nákladní automobily běžně projíždí křižovatkou velmi rychle a za stálého troubení. Klakson je vůbec ta nejdůležitější součást automobilu, ačkoliv všude jsou k vidění zřejmě jen dekorativní dopravní značky "zákaz troubení". Čínští řidiči celkem svědomitě dodržují maximální povolenou rychlost a respektují semafory, vše ostatní ale ignorují. Docela často se jezdí v protisměru, zejména pokud na semaforu svítí zelená, a tak aby to stihl i ten úplně poslední, "zkrátí" si cestu jízdou v opačném pruhu. Na každé větší křižovatce řídí dopravu policie a podle aktuální situace ručně přepíná semafory a koordinuje přecházení chodců. Přechody pro chodce jsou v Číně pouhé čáry na silnici bez hlubšího významu. Pokud nejsou u přechodu semafory, žádný řidič vás nepustí. Pokud u přechodu pro chodce je i semafor, zelená neznamená, že můžete bezpečně přejít, protože v ten moment mají zelenou také auta z vedlejší silnice, takže paradoxně se jedná snad ještě o nebezpečnější situaci. Pokud je na dané křižovatce policista, je situace obvykle lepší a řidiči ohleduplnější. Zajímavé je také odbočování doleva, při kterém u nás dáváme přednost protijedoucím vozidlům, v Číně vyhrává ten rychlejší, drzejší nebo zkrátka ten, který více troubí. Pro odbočení vpravo platí podobně jako v USA, že je možné jet i na červenou, čehož se hojně využívá, i když několikrát to vypadalo dost nebezpečně. Samostatnou kapitolou jsou jsou velmi populární motocykly (konkrétně v Changzhou elektrické motocykly), jejichž řidiči obvykle nemají klasické řidičské oprávnění a bohužel ani netuší, jak se na silnici chovat, a tak jsou smrtelné nehody na denním pořádku. Celkově se na bezpečnost příliš nehledí, málokdo má na hlavě přilbu, na jednom elektrickém motocyklu se klidně sveze celé čtyřčlenná rodina, dětské autosedačky v automobilech také nejsou v módě a technický stav většiny nákladních automobilů je žalostný (osobní auta jsou obvykle moderní, nákladní naopak zastaralá). Obrovskou výhodnou velkých moderních čínských měst typu Changzhou je výborná infrastruktura, která je značně naddimenzovaná a pokud je někde nějaký problém (nehoda, dopravní zácpa), vždy existuje možnost, celé to objet vedlejší ulicí (platí samozřejmě jen pro nově postavené části měst).

Zákaz troubení byl skoro všude

Nakupování
V Číně je řada světových nákupních řetězců jako například Tesco nebo Carrefour. Rozdíl je samozřejmě v nabízením sortimentu zboží a také v ceně. Velký prostor je obvykle věnován rýži. Většinou je na výběr několik desítek různých druhů, balení jsou také mnohem větší, než známe z Evropy. Většinou existuje také možnost si zboží před nákupech řádně "osahat". Maso je obvykle také pěkně vystaveno, většinou naložené v ledu a s oblibou se prodávají i ty části, které u nás příliš populární nejsou, jako například kuřecí pařáty. Své vlastní oddělení mívají ryby a další mořské plody, stejně tak jako čínské instantní polévky, kterých existuje obrovské množství a občas se nachází v obchodě také "polévkový expert", který vám s nákupem rád poradí. Oproti Evropě je v Číně určitě mnohem menší výběr čokolád, většinou se jedná o zboží z dovozu a tedy hodně drahé, nechyběly ani české Marlenky. Mléčné produkty jsou také mnohem dražší, než u nás. Opět je to způsobené tím, že část mléčných produktů Čína dováží. Naopak veškeré místní produkty jsou poměrně levné, například česnek byl snad 10x levnější, než v České republice. Kromě velkých supermarketů existuje celá řada malých rodinných obchůdků, které najdete snad na každé ulici. Většinou se jedná o skutečně rodinný byznys, takže není náhodou, když vás obsluhuje pětileté dítě. Ceny jsou o něco vyšší než v supermarketech, ale často se mi podařilo něco koupit i levněji. Protože jsem bydlel u čínské rodiny, moc jsem nenakupoval, takže zkušeností moc nemám, ale několikrát jsem se setkal a tím, že jakmile jsem stál ve frontě u pokladny a na chvíli jsem nedával pozor, hned mě někdo předběhl. Většina lidí zde platí hotovostí, moje mezinárodní platební karta ve většině obchodů nefungovala.

Slušný výběr rýže...

Pokud jde o oblečení nebo elektroniku, existuje v Číně prakticky totožný výběr, jako všude jinde, ceny jsou však vyšší. Proto jezdí Číňané elektroniku nakupovat do Hong Kongu, kde platí jiné daňové zákony. Výjimkou jsou "fake markety", tedy obchody s neoriginálním zbožím, kde lze koupit jak "značkové" kabelky nebo oblečení, stejně tak jako elektroniku (myslím, že takový iPhone 5 s Androidem je k nezaplacení).

Česká stopa

Čínská kuchyně
Čína je obrovská země, a tedy i čínská kuchyně se hodně liší. V provincii Jiangsu, kde jsem trávil nejvíce času, bylo například velmi typické maso se sladkou omáčkou. Celkově sůl není až tak populární a jako Evropanům nám často hodně chyběla. Hlavním přílohovým jídlem je rýže, a to ráno, na poledne i večer. Brambory jsou spíše výjimkou a bohužel je Číňané neumí správně připravit. Naše obvyklá večeře doma s rodinou vypadala následovně: každý měl svoji vlastní misku s rýží a společně jsme měli většinou 5 různých jídel - kuřecí, vepřové nebo hovězí maso, rybu a zbytek různé druhy zeleniny. Zelenina byla obvykle tepelně zpracovaná, někdy bych uvítal spíše čerstvou. Populární byly také různé druhy zeleniny, které jsou u nás spíše neobvyklé jako například lilek. S masem se často vařil také zázvor, který dodal šťávě výbornou chuť. Většina jídel byla více pikantních, než u nás. Celkově byla čínská kuchyně určitě zdravější, než ta česká. Občas se místo rýže objevily také populární nudle, jednou jsme doma s rodinou společně připravovali také tradiční čínské plněné knedlíky. Po hlavním jídle následovala většinou ještě polévka, obvykle zeleninová nebo vývar.

Domácí večeře

U stolu se Číňané chovají trochu jinak než Evropané. Zcela normální je zde hlasité mlaskání nebo krkání, pokud jídlo obsahuje kosti, celé sousto si dají do úst a kost pak vyplivnou přímo na stůl. Číňané se netají ani tím, že jedí i věci pro Evropany hodně exotické, jako například hady, želvy, žáby nebo psy (jen v některých regionech).

V restauraci
Velmi populární jsou kulaté stoly s otočným středem, na který se servírují různá jídla. Každý si stůl otočí tak, jak potřebuje. Někdy je to však velký boj a u velkého stolu se může stát, že se k vám oblíbené jídlo ani nedostane. Do restaurace si většina lidí nosí své vlastní pití, ať už alkoholické nebo nealkoholické. V restauraci pak jen požádáte o skleničky. Populární je přípitek "ganbei", tedy do dna, takže je dobré pít i pivo z malých skleniček, protože "ganbei" přichází poměrně často.

Večeře v restauraci

Místní pivo
Nejlepší čínské pivo se jmenuje "Tsingtao" a i obsahem alkoholu kolem 4% se blíží tomu, co známe od nás. Ostatní piva jsou většinou slabší, chuťově i barvou blízké vodě. Například existuje pivo "Taihu", což je zároveň jezero nedaleko Changzhou...

Tsingtao v neobvyklém balení...

Náboženství
Navzdory ateistické komunistické vládě je v zemi celkem široké spektrum různých náboženství, jako budhismus, křesťanství, taoismus, tak překvapivě i docela hojně zastoupený islám. Není tak problém na jedné ulici najít jak křesťanský kostel, tak buddhistický chrám a kousek vedle muslimskou čtvrt.

Voda
Voda z kohoutku není pitná, jedině po převaření. Číňané s oblibou pijí horkou vodu, a to i v případě, že je venku 40°C. Horká voda je dostupná i na různých veřejných místech, jako například nádraží, nebo také přímo ve vlaku. Je tak docela snadné připravit si kdekoliv instantní nudle. Půllitr balené vody v PET láhvi se dá koupit za 1 yuan.

Kapitalismus
Zdálo by se, že komunismus a kapitalismus mají pramálo společného. Opak je však pravdou a Čína je toho důkazem. Na jedné straně je umělá zaměstnanost (lidé často vykonávají naprosto zbytečné práce) a nebo třeba kontrola čínské vlády prakticky nad vším, co děláte. A na straně druhé je relativní svoboda podnikání, ať už se jedná o drobné živnostníky, prodávající potraviny ve svém domě, tak i velké firmy konkurující prakticky celému světu.

Nutnost mít "vlastní" byt či dům
Každý odvádí povinně část svého platu na fond bydlení a tyto peníze nemůže použít na nic jiného, takže každý si nakonec musí koupit svůj "vlastní" byt nebo dům. Háček je v tom, že ve skutečnosti se nemovitosti jen pronajímají, a to na 70 let. Pokud muž nemá vlastní bydlení, těžko si pak hledá partnerku, viz dále...

Čínský způsob hledání partnera
Čínský "svatý Valentýn" se slaví někdy v létě a při této příležitosti se ve velkém nákupním centru sejdou mladí lidé, kteří hledají svého partnera. Nechybí samozřejmě ani jejich rodiče. Předem je nutné vyplnit formulář, ve kterém se mimo jiné uvádí měsíční příjem a údaj o tom, zda dotyčný vlastní dům, byt nebo třeba auto.

Politika jednoho dítěte
Oficiálně už se ruší, nicméně neoficiálně přetrvává dál. Za vzdělání se v Číně platí a není to levné. Zároveň jsou Číňané zvyklí své děti rozmazlovat a jen těžko se to změní. Číňané mají své dítě obvykle velmi brzy, prakticky ihned po nástupu do zaměstnání.

Pouze bakalářské vzdělání
Spousta Číňanů se spokojí pouze s bakalářským vzděláním, které jim zřejmě stačí k získání pracovního místa. Za prvé je vzdělání drahé a za druhé chtějí co nejdříve pracovat, koupit si dům a založit rodinu. U nás je to jiné, spousta Čechů využívá systému, kdy jako student má člověk řadu výhod.

Lidé tancující na ulici
Obvykle večer je možné spatřit obrovské skupiny zejména starších lidí, kteří spolu tančí na ulici.

Lidé chodící pozpátku
Poměrně často chodili po ulici lidé pozpátku. Nejsem si jistý, jestli je to součást nějakého náboženství, ale Číňané věří, že pokud jdou normálně, tak stárnou, pokud jdou naopak pozpátku, měli by omládnout. Takže je asi jasné, proč je tato činnost populární zejména mezi čínskými seniory.

Neupřímnost
Číňané jsou obecně neupřímní a nemají rádi, když jim něco řeknete přímo. Zároveň "neumí říct ne".

Komplikovaný způsob myšlení
Zatímco Evropané se snaží najít jedno fungující řešení, Číňané mají dalších 50 řešení, která mohou i nemusí fungovat.

Bílá barva pleti jako symbol krásy
V Číně platí, že bílá barva pleti je symbolem krásy. Proto se Číňanky pokud možno neopalují.

Ohňostroje
Není nic neobvyklého, když vás například ve 4 ráno vzbudí zvuk ohňostrojů...

Pracovitost
Číňané jsou obecně velmi pracovití, v práci tráví skutečně hodně času. Horší je to s efektivitou práce, stejně tak s její kvalitou.

Angličtina
Anglicky v Číně neumí skoro nikdo. Ačkoliv se angličtina ve školách vyučuje, veškeré zkoušky jsou pouze písemné, a tak spousta Číňanů dovede celkem schopně psát, ale s mluvením je to horší. Navíc to mají opravdu hodně těžké, čínština je zkrátka hodně odlišná.

Rozdíl mezi chudými a bohatými
Stejně jako všude jinde, i v Číně se neustále zvětšují rozdíly mezi chudými a bohatými. Problém je, že řada lidí zbohatla také díky členství ve straně, což přeci jen poněkud odporuje původní myšlence komunismu. Problémem je také korupce.

Velký bratr a cenzura
Kamery jsou úplně všude, mají dokonce i kamery, sledující jiné kamery, které monitorují další kamery a tak dále. Zajímalo by mě, jestli mají dostatek lidí na sledování záznamů z těchto kamer, možná na to mají i speciální úřad, stejně tak jako na cenzuru. Facebook, Twitter nebo Youtube jsou samozřejmě blokovány, místo toho mají Číňané své vlastní Weibo, Wechat nebo Youku. Google je také značně omezený a místní ho takřka nepoužívají, místo toho mají Baidu. Všechny zmíněné weby samozřejmě prochází cenzurou, nic není anonymní, všude se při registraci vyžaduje telefonní číslo, které je vždy spojené s vámi (při jeho nákupu je potřeba doklad totožnosti).

Odpadky
Připadalo mi, že Číňané produkují hodně odpadu a nevím přesně, kde končí, ale nejspíš ve spalovnách. Zajímavé je, že nepoužívají kontejnery a popelářská vozidla jako u nás, ale prostě vše házejí na hromadu, pak přijede nákladní auto a odpadky se na něj přehazují lopatami. Abych situaci více dokreslil, teplota vzduchu je 36°C a možná tak polovinu odpadu tvoří zbytky jídla...

Kvalita vzduchu
Často slýchávám v televizi, že na Ostravsku je znečištěné ovzduší. Některé oblasti Číny by ale mohly Ostravsku jeho vzduch závidět, protože jsou na tom mnohem, mnohem hůř.

Vztah k ostatním národům
Je dáno historicky, že Čína je hodně uzavřenou zemí vůči celému světu. V poslední době se to částečně mění, přesto jsou Číňané velmi opatrní. I proto nás velmi překvapilo, že jsme měli možnost bydlet přímo v čínské rodině. Asi nejhorší vztahy má Čína s Japonskem, které vyloženě nenávidí. Hlavně mladí Číňané se často stylizují v duchu západní kultury, především té americké... i když to se pak nedá mluvit o kultuře.

Některé zajímavosti, například lidi tancující na ulici, lze vidět i v mém videu z Číny: